Služba

7. ledna 2018 v 18:18 | Lee |  Drabblata
Trochu (snad dočasně) mě opouští inspirace v dosavadním fandomu, tak jedna stoslůvka, kterou jsem si po včerejší mši chtěla napsat. (A téma týdne na ni skvěle padlo.) Je to trochu patetické, protože je mi to velmi blízké. (A já jsem Bohu žel/dík (?) patetická dost.)



*

Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, připomínám si, když pozoruji dosluhujícího člověka. Vše na něm jako by usínalo. Ztěžka jde, ruce roztřesené, oči sotva vidí, mysl, je-li jí jen trochu popuštěna otěž, se toulá sem a tam. Jen - snad jako ozvuk dávné síly - jeho hlas je stále mocný, vždyť Tvé zaslíbení trvá a slib Tobě daný se nebere zpět. Stařec, jehož slova bych na jiném místě nebrala vážně, tu stojí v bazilice svatého Jiří a proměňuje chléb a víno v Tělo a Krev Kristovu, protože ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás.


*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 strigga strigga | 15. ledna 2018 v 15:06 | Reagovat

Patetický nepatetický, mně se to strašně líbí. Mám moc ráda tyhle tvoje kousky, míněno kousky s podobnou atmosférou. Vždycky z nich cítím, jak moc jsou tvoje, jak moc z tebe vycházejí. Možná je to i proto, že neznám Bibli zdaleka tak dobře, a tak to na mě působí vždycky tak nějak "velice", neumím to pořádně vyjádřit, jen z toho vždycky vnímám velikost toho, co ty texty vyjadřují, v kontrastu se svojí vlastní miniaturní drobností. Je to jako stát v údolí obklopeným vysokýma horama a dívat se nahoru. A návaznost těch vět je geniální.

2 Lee Lee | 16. ledna 2018 v 12:41 | Reagovat

[1]: Děkuji, strigg, to jsem hrozně ráda. Na mě to totiž působí úplně stejně. :) ("Velice" je velmi přesné slovo. Mám chuť ti podat ruku.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama