Malá noční břečka

13. října 2017 v 20:09 | Lee |  Poerým
Inspirováno tématem týdne a umožněno děsně nudnou přednáškou Základy literární historie. :) Jo a prapůvodní inspirací byla tentokrát čítanka českého stalinismu od Brouska. Stoslůvka, doufám, ještě bude.



*
Zas sedí u stolu a nad papírem dumá,
občas se kouše do rtů, mlčí a popíjí.
Do okna dávno nesvítí mu luna,
když skládá socialistickou poezii.

Ze stínů ulice naň někdy padá hrůza,
duchové jsou to stíny a myšlenek roje.
Za oknem pláče vykázaná múza,
když zpitý staví báseň ze součástek stroje.

Stroje musí býti nutně stejné stále,
musí běžet hladce, jak si přeje Strana,
proto nesmí múza jíti nikdy dále,
že je pro diskurz až příliš nespoutaná.

Jako je jen jeden způsob, jak se sváří kov,
ani básník neměl by se od soudruhů lišit,
proto Strana nechává jim omezeně slov.
Přehršel by zahltil je. Teď svobodně píší.

"Však i básník slovo je už staré,
starou zlou tou dobou zavánějící.
Učiteli naší generace mladé
budou osvětoví kulturní pracovníci.

Výkvět naší doby spojí své duše, síly
a novou republiku si vybudujem rázem.
Ať si dál klidně zbrojí prokletý západ shnilý,
budeme státi pevně, my se Sovětským Svazem."

*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama