Dobrá duše

17. února 2017 v 8:11 | Lee |  Drabblata
Pro V. Snad si to jednou přečteš.



*
Nejdřív přišlo rozčarování. Nepočítali s tím. Už dlouho ne. Starosti dorazily vzápětí. Co bude s místem? A co všechny věci? Posledních se zbavili ani ne před rokem. Ale to by se bylo dalo zvládnout, nebýt neustálých bolestí. Řezavé záškuby v nohou, kdykoli se postavila, jí skoro znemožňovaly chodit. Často proležela celé hodiny a nebyla schopna myslet na nic než na bolest. A pak rána, nenadálá jako úder do týla. Proč teď, tati? Nové starosti, další práce. Už nemůžu.

Nakonec úleva a unavená, velmi unavená radost. A myšlenka, která prosvětlila deštivý den za oknem.


Celý život jsem na tebe čekala, V.



Dovětek: Když jsem to ráno psala, pršelo. Odpoledne už příznačně svítilo slunce. Všechno nejlepší k narození, Viktorko.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama