Ranní stín

Čtvrtek v 12:39 | Lee |  Poerým
Jen tak, protože mě včera ten stín opravdu prochvěl letním ránem. :) (A miluji Prahu.)
 

Úděl neúplných nul

11. ledna 2018 v 23:08 | Lee |  Drabblata
Pocitovka, protože Čtrnáctero zastavení je prostě fascinující.

Služba

7. ledna 2018 v 18:18 | Lee |  Drabblata
Trochu (snad dočasně) mě opouští inspirace v dosavadním fandomu, tak jedna stoslůvka, kterou jsem si po včerejší mši chtěla napsat. (A téma týdne na ni skvěle padlo.) Je to trochu patetické, protože je mi to velmi blízké. (A já jsem Bohu žel/dík (?) patetická dost.)
 


Rozum a cit

19. prosince 2017 v 21:21 | Lee |  Drabblata
Ano, odporně jsem vykradla vynikající autorku, kterou jsem nadto ani nečetla. Hanba mi. Nakonec jsem v příběhu ještě neposkočila, protože téma se hodilo sem, ale příště to snad už vyjde.

Odpověď

13. prosince 2017 v 22:56 | Lee |  Myšlenkové poskoky
Tentokrát stoslovná mini-úvaha, která o mně možná prozrazuje až moc. :D Stoslůvka o Hitlerovi ještě, doufám, bude, minimálně ji mám teda vymyšlenou, ale tenhle týden je šílený.


První noc

6. prosince 2017 v 20:41 | Lee |  Drabblata
Poslední střípek z prvního setkání. Příště už se posunu do budoucnosti (uvidím, jak vzdálené). (Až teď vidím, jak mi tam fúzují časy, to je strašné, ale vážně nemohu jinak.)

Když se světy minou

3. prosince 2017 v 23:22 | Lee |  Fikce
Přijde mi, že název "malá vánoční literární soutěž" by byl o dost přesnější, ten rozsah mě málem zabil. Ale dalo mi to možnost zpracovat alespoň obrysově svůj nápad, což mě těší. Autorovi nápadu děkuji za motivaci.

Chuť velkých idejí

30. listopadu 2017 v 16:17 | Lee |  Drabblata
Také se vám při slově idea sbíhají sliny? Víceméně autobiografické. (Ale autorovi nikdy nevěřte!)

Podčlověk

29. listopadu 2017 v 13:17 | Lee |  Drabblata
Tak tohle téma taky ťalo do živého. Sto slov se zase ukázalo jako hrozně málo, ale chtěla jsem už tuhle scénu nějak uzavřít. Možná na ni ještě jednou navážu, nebo se už příště posunu dál. Stoslůvka bezprostředně navazuje na tuto.

Jinou cestou

24. listopadu 2017 v 22:35 | Lee |  Drabblata
Paradoxně mě vzpomínky na základku donutily k velkému skoku vpřed v čase příběhu, doufám, že to bude i tak alespoň základně srozumitelné. Tentokrát se mi přítomný čas prostě vnutil. :D

Kam dál